Situace před instalací fotovoltaiky a tepelného čerpadla
Vzhledem k velikosti domu pan Michal už dřív vyměnil a zateplil fasádu.
„O vytápění se mi staral kondenzační kotel. Byl starý, ale fungoval. Cena plynu byla přívětivá, nebyl důvod cokoli měnit. K tomu jsem spotřeboval asi 4,5 MWh elektřiny, taky nic hrozného,“ vzpomíná na nedávnou minulost.
Režim DPI ovšem všechno změnil a válka na Ukrajině situaci ještě zhoršila. „Naše náklady nekontrolovatelně rostly. Navíc mě děsilo nejen to, že plyn zdražuje, ale že jednoho dne nemusí být vůbec. Začal jsem pátrat po alternativách. Tepelné čerpadlo se zdálo jako nejrozumnější volba.“
Tepelné čerpadlo vzduch-voda v nadmořské výšce 430 metrů?
Čeladná, kde bydlí, se nachází na celoročně chladném místě ve 430 metrech nad mořem. Standardní tepelná čerpadla jsou dimenzovaná na spíše teplejší oblasti, proto se řada firem instalacím v podobných lokalitách vyhýbá.
Panu Michalovi jsme doporučili prémiové tepelné čerpadlo vzduch-voda ALM 6-15 A+++ rakouského výrobce iDM. Jsou přímo navržená pro naše podnebné pásmo včetně horských oblastí. V Rakousku bez problémů fungují i ve vyšších nadmořských výškách, iDM je instalují i v Alpách. Perfektně se hodí pro chladnější místa, kde není možné použít tepelné čerpadlo se zemním zdrojem, kterému zvládnou obstojně konkurovat.
„Před časem jsme takové čerpadlo instalovali dokonce i v Krkonoších v nadmořské výšce nad 1 100 m. Takže Beskydy pro nás nebyly problém,“ říká Martin Kurovský, vedoucí oddělení tepelných čerpadel, který měl instalaci tepelného čerpadla u pana Michala na starost.
Návrh technologií
Když dům ještě topil kondenzačním kotlem, spotřeboval 19 MWh plynu ročně. Po osobní prohlídce celého domu jsme panu Michalovi doporučili 15kilowattové čerpadlo typu vzduch voda. Jedná se o model iDM ALM 6-15 s ekologickým propanovým chladivem, který má ve své třídě A+++ bezkonkurenčně nejlepší parametry. I při teplotách kolem nuly má několikanásobně vyšší topný faktor než elektrokotel, a bez problémů si poradí i v mrazech, kdy by jiné značky byly odkázané na záložní zdroj. Mimoto výborně vypadá a je krásně tiché.
Jak může domu se spotřebou 19 MWh plynu stačit 15kW čerpadlo?
Je to tím, že reálná účinnost kondenzačního kotle je zhruba jen 70 %.
„Nejrůznější online kalkulátory jsou v tomto bohužel zavádějící. Dodavatelé plynu a výrobci kotlů přikrášlují skutečnost, a tak uvádějí u kotlů účinnost i přes 100 %. To by ale znamenalo, že kondenzační kotel je perpetuum mobile. Fyzikálně to jednoduše není možné,“ upozorňuje Martin Kurovský.
„Když si tedy vypočítám 70 procent původní spotřeby, zjistím, kolik tepla dům reálně potřebuje. A to je něco kolem 13 MWh ročně. S 15kilowattovým čerpadlem tak mám jistotu, že energie na vytápění i ohřev vody bude dostatek,“ doplňuje.
Zmíněný model čerpadla má navíc tu výhodu, že v létě i chladí, a to účinněji než klasická klimatizace. Jedna technologie se tak zvládne postarat o celoroční tepelnou pohodu.
K čerpadlu ještě elektřina ze slunce
Instalace tepelného čerpadla vzduch-voda byla bezproblémová. Téměř 300kilovou venkovní jednotku technici umístili do zahrady, asi 10 metrů od domu. Vnitřní část se bez problémů napojila na stávající rozvody k bojlerům a radiátorům.
Aby pan Michal dosáhl maximálních úspor, pořídil si k tepelnému čerpadlu ještě střešní fotovoltaiku. Obě technologie se totiž dokonale doplňují: Tepelné čerpadlo funguje celoročně. V zimě topí, v létě chladí a trvale ohřívá vodu. Fotovoltaika ho od jara do podzimu zásobuje elektřinou. Tepelné čerpadlo tak může podstatnou část roku fungovat prakticky zdarma.
Na východo-západně orientovanou střechu se vešla elektrárna o instalovaném výkonu 6,5kWp. Tu ještě doplňuje baterie, která slouží k ukládání přebytků a zároveň funguje jako záložní zdroj. Zejména v zimě totiž v Beskydech nejsou výpadky sítě nijak neobvyklé.
„Geniální je, že firma iDM svá čerpadla přímo vyvíjí tak, aby s fotovoltaikou uměla spolupracovat. Jiné technologie to tak efektivně nedokážou, ale tato čerpadla si klidně počkají, až odejde mrak, aby si pak mohla vzít energii ze solární elektrárny, ne ze sítě. Díky tomu se provozní náklady srazí na minimum,“ pochvaluje si Kurovský a doplňuje: „Právě o to mi jde. Když vymýšlím nějaké řešení, chci, aby výsledná úspora byla maximální. Aby provozní náklady zvládli uhradit i důchodci nebo matky samoživitelky.“
Zásadní úspory už po roce
Instalací obou technologií se panu Michalovi a jeho rodině podstatně navýšil komfort. Nejenže v zimě mají doma příjemně teplo, ale v letních měsících čerpadlo interiér ochladí. Přesto stojí provoz domu podstatně míň. Za první rok si tepelné čerpadlo vzalo ze sítě jen 3,4 MWh elektřiny. Při současných cenách tak rodina zaplatí za vytápění maximálně 23 tisíc korun ročně. Zbytek elektřiny – zhruba 5,5 MWh, které jsou potřeba na provoz tepelného čerpadla a napájení spotřebičů v domácnosti – vyrábí střešní fotovoltaika.
Pořízení obou technologií významně usnadnila kombinovaná dotace. Z vlastních úspor tak pan Michal zaplatil zhruba 630 tisíc korun, ovšem tato investice se mu jen na úsporách vrátí nejpozději do sedmi let.
Jen pro představu: Tepelné čerpadlo se podařilo nastavit tak dobře, že za celý rok využilo záložní elektrický zdroj v největších mrazech na pouhých 30 minut. Celoroční topný faktor čerpadla dosahuje hodnoty 4,6. Vytápění je díky tomu téměř pětkrát účinnější, než kdyby pan Michal používal elektrokotel. A to nejlepší na závěr: dům se kompletně zbavil závislosti na plynu.
